Dostals open- Sviadnov 16.-17.1.2010
Se zavázaným krkem,rýmou a šíleným kašlem. Jsem se konečně dokopala k tak očakávanému článku. Tak se se mnou ponořte do mých úžasných vzpomínek:
V pátek jsem utekla z ohromné hodiny chemie, z které jsem na vláček, který mě měl odvéz dom. Doma mě třýtala zívající papula psa, která se i s celí tělem právě probudila. Následně došel i brácha ze školy a mohlo se vyrazit. První část směřovala autem do Hodonína, z Hodonína špičkovým vlakem do Ostravy, kde nás místo podchodůpřivítali nadchody, rychlím tempem jsme hledali skama nám to pojede dál. Hledat to o chvilku díl tak máme smůlu a čekalo by se na další vlak (ještě ,že se nám to nestalo). ,,Konečná stanice prosím vystupte" a byli jsme na místě po třech hodinách cesty Konečně. Teď už nám zbývalo jediné dostat se na hotel. Orientační smysl naší rodiny je hodně chabý tak z vytisklou mapou a tušením kama se de jsme se dostali do cíle. S Nesem jsme zabrali samostatný pokoj. Večer jsme se vydali na procházku podívat se kde je hala, v které jsem měla strávit víkend. Jak už jednou psala orientační smysl je na bodu nula, tak s mapou jsme se vydali do tmavé noci Frýdku, ale stejně jsme se stratily na mapě bylopřejít křižovatku 2 přechody a do leva, ale já se vydala 1 přechod a do leva, úžasně jsme si zašli. Po nalezení správného směru kam se má jít jsme cestu k hale vzdaly a šlo se spátky na hotel. Hodina a půl to byla síla pěkně dlouho jsme bloudili.
Sobota ráno pro mě znamenalo teď pudeš sama se psem půl hodiny k hale. Strah jsem neměla, ale to že třeba zase zabloudím mě děsilo. Pohled na halu mě uklidnil a se slovy z druhé strany telefonu, že už vysedli z a keme dál jsem se začala šíleně těšit. V hale jsem zabrala místo a šlo se na prezenci, kde jsme dostali pytlík granulí a teplí čaj. A už se čekalo jedno kdy se znovu otevřou vrata a uvidím aspoň jednu známou tvář v tomhle cizinci. Po prohlídce jumpingu nás smalliků jsme startovali jako 6. Drobná rozcvička a šlo se na parkur a mi to doběhli čistě bez chyb jen nějaké ty trestné bodiky za čas. Pak si prošla parkur Karča a šla na parkur ona a Frodo taky bez chyb jen ten čas. po vyvěšení listin jsme se převelice vadovali byla já a Nes 5 z 24 a to 2 z SA1 a Karča a Frodo 9 z 32 a 1 z MA1. Následova zkouška A1 jsme utíkali fakt povedeně až na moji blbost po špatném náběhu do slalomu jsem vzala Nese na ruky. No boužel pro nás to byl Disk. Karča taky Disk my přee musíme držet při sobě. A ještě agility a můžeme se jít dom spíš na hotel ohřát. Prvně běžela Karča, která se diskla. Já s Nesem jako SA sme běželi na konci a skoro za úplné tmy a taky jsme se diskli špatná díra tunelu. Můžu volat jak chcu a stejně ho nestáhnu.
V neděli ráno za východu slunka jsem nahodila bágl na záda, do jené ruky bůdu a do druhé psa, sjelo se 5 pater výtahem a šlo se už známou cestou směr hala. ráno jsme si zaběhli agility zase disk 3x špatný náběh do slalomu jj ty náběhy :D. Pak zkouška kde jsme měli 1 odmítnutí a to jen díky tou, že uviděl bráchu s jeho masem ale i tak to stačilo na užasné 4. místo. A před odjezdem jsme si zaběhli vcelku pastičkový jumping, který se nám povedl, čistý běh za 7. místo z haly jsme se nechali odvést taxikem a pak čtyřma vlakama dom. Moje první pozdravení z rodnýmVeselá proběhlo ze země. podařilo se mi to vcelku jednoduše když jsem scházela schody tak jsem je raději zeskočila a dopadla jsem přímo na led a uklouzla jsem. Celí výkend jsem nespadla, ale jen co přijedu dom tak ležím na zemi :D 